Komanditní společnost

Do světa podnikání lze vstoupit buď jako fyzická osoba nebo prostřednictvím firmy – právnické osoby. Druhá možnost má několik možných podob. Jednou z nich je tzv. komanditní společnost.

Komanditista versus komplementář

Komanditní společnost patří mezi tzv. osobní obchodní společnosti (další kategorií firem jsou kapitálové obchodní společnosti a případně evropské obchodní společnosti). Komanditní společnost (ve jméně firmy se tato právní forma projeví zkratkou k. s.) tvoří minimálně dvě osoby podnikající pod stejným obchodním jménem. Tato právní forma rozeznává dva druhy společníků – komplementáře a komanditisty. Ti první ručí za závazky společnosti celým svým majetkem, ti druzí jen do výše svého nesplaceného vkladu. Komanditní společnost musí sdružovat vždy obě kategorie společníků – v případě, že je zakládána pouze dvěma osobami, tak jedna musí být v roli komanditisty a druhá v roli komplementáře.
Nevýhodné postavení komplementáře v oblasti ručení za závazky společnosti je vyváženo jeho neporovnatelně vyšší mocí nad firmou oproti komanditistovi, jehož ručení je jen minimální. Komplementář je statutárním orgánem společnosti, tedy tím, kdo je za společnost oprávněn rozhodovat, jednat a určovat její další směřování, komanditista je víceméně v roli pasivního podílníka – do obchodního rozhodování společnosti zasahovat nemůže, může pouze kontrolovat její hospodaření. V případě smrti komanditisty komanditní společnost nezaniká – jede se dál. V případě, že zemře komplementář, společnost zaniká.

Bez velkého kapitálu

Velkou výhodou komanditní společnosti je fakt, že k jejímu založení není zapotřebí žádný velký základní kapitál. Zatímco u společnosti s ručením omezeným musí společníci složit dohromady alespoň 200 000 korun, v případě komanditní společnosti je minimální výše počátečního vkladu stanovena zákonem na 5000 korun – což skutečně není mnoho. Vklad dávají (resp. povinnost ho do budoucna splatit mají) pouze komanditisté, komplementáři žádnou povinnost vložit kapitál na základní jmění společnosti – pokud neurčí společenská smlouva jinak – nemají (stačí už to, že za její závazky ručí celým svým majetkem a nesou tak prakticky veškeré riziko podnikání).

Jde to i bez notáře

Bez úředních formalit to nejde

Bez úředních formalit to nejde

Pro založení komanditní společnosti musí všichni zakladatelé podepsat společenskou smlouvu, která stanoví práva a povinnosti společníků a způsob dělení zisků a hrazení ztrát. Pravost podpisů je nutné úředně ověřit. Není ale nutné, aby společenská smlouva měla podobu notářského zápisu. Všichni společníci také musí podepsat návrh na zápis do obchodního rejstříku, součástí návrhu je povinně i podepsaná společenská smlouva. Den zápisu do obchodního rejstříku pak je dnem vznikukomanditní společnosti.

Fyzická osoba i firma

Zakladateli komanditní společnosti mohou být fyzické i právnické osoby. Fyzická osoba může být společníkem v komanditní společnosti, pokud je plnoletá, způsobilá k právním úkonům a bezúhonná a není u ní překážka k provozování živnosti (např. v podobě vyhlášeného konkursu). Společníkem komanditní společnosti může být i právnická osoba (např. s. r. o.). V takovém případě je možné obejít i nepříjemnost s ručením u komplementáře – ten ručí za závazky komanditní společnosti celým svým majetkem, pokud je ale komplementářem společnost s ručením omezeným, za její závazky už je ručení u jejích společníků jen omezené. Lze tak obejít i nutnost, aby komanditní společnost tvořli nejména dva různí společníci – v roli komanditisty může být jedna právnická osoba, v roli komplementáře druhá a obě přitom mohou ve skutečnosti patřit jednomu člověku, který bude v obou případech jejich 100% vlastníkem.

Specifické zdanění

Ze zisků komanditní společnosti se odvádějí daně jak v režimu daně z příjmu právnických osob, tak v režimu daně z příjmu fyzických osob. Zisk komanditní společnosti se dělí napůl mezi společnost a její komplementáře. Komplementáři pak svou část zisku přiznávají a daní coby fyzické osoby. Část, která zůstává ve firmě, se zdaňuje „firemní“ sazbou daně z příjmu. Co z této částky poté zbyde, může být jako čistý zisk rozděleno mezi komanditisty – těm se však tento příjem poníží ještě o srážkovou daň.

Další články z rubriky

Štítky: , , ,

Tvůj komentář k článku

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>