Podnikatelský záměr: vypracovaný vzor

Podnikatelský záměr je strategický dokument, který přehledně a jasně shrnuje cíle daného podnikání a způsoby jejich dosažení. Neexistuje jeden jediný správný způsob, jak takový dokument sestavit. Záleží i na tom, k jakému účelu je určen. Zda si jen začínající podnikatel potřebuje na papíře ujasnit, jaké jsou perspektivy a rizika jeho budoucího podnikání a co přesně chce vlastně dělat, nebo zda bude tento dokument jedním z podkladů pro rozhodování banky o poskytnutí úvěru na rozjezd podnikání. Jeho tvorba už má svá zažitá pravidla, která je dobrá respektovat.

Podnikatelský záměr v praxi

Základní osnova podnikatelského plánu může vypadat třeba takto:
- Titulní strana s představením společnosti
- Shrnutí
- Profesní a osobní údaje o vlastnících firmy
- Popis podniku
- Popis podnikatelské příležitosti
- Popis výrobku, služby
- Zajištění potřebných vstupů a dodavatelů
- Postavení firmy na trhu, konkurence a marketing
- Finanční plán
- Rizika projektu
Na titulní stránku patří název podnikatelského plánu, jeho logo (pokud už je), jméno autora a jména dalších klíčových osob spolupracujících na realizaci tohoto projektu. Následuje exekutivní shrnutí. V této části stručně, výstižně a bez příliš mnoha nadbytečných slov shrňte svůj podnikatelský plán. Vyzdvihněte hlavní myšlenku, přínosy podnikání, své konkurenční výhody. A popište stručně svou podnikatelskou strategii – stanovte cíle, kterých chcete v krátkodobém i střednědobém horizontu dosáhnout. Pokud má podnikatelský plán sloužit jako prostředek k získání investora či úvěru v bance, nepodceňujte tuto část – pokud už tady toho, kdo váš projekt posuzuje, nezaujmete, dál už číst nebude. Důležité jsou i profesní a osobní údaje o lidech, kteří za celým projektem stojí. Podstatné jsou jakékoli předchozí zkušenosti v rámci branže, do které se pouštíme. O všech, kdo se budou na projektu podílet, je nutné uvést stručnou informaci (s uvedením jejich dosavadních zkušeností), aby bylo jasné, kolik lidí bude realizaci projektu zajišťovat a jaké k tomu mají předpoklady.

Analýza podnikatelského záměru

Další kapitoly podnikatelského záměru lze shrnout pod jedno slovo – analýza. Popíšeme, v čem spatřujeme podnikatelskou příležitost, proč právě náš projekt má podle nás šanci na trhu uspět. Důležité je umět stručně a jasně popsat, co vlastně chceme trhu nabídnout – jak bude vypadat náš produkt či služba a v čem spatřujeme její jedinečnost či konkurenční výhodu oproti již existujícím produktům či službám daného typu. Obvykle zjistíme, že někdo jiný již něco přinejmenším hodně podobného také nabízí – a investor bude chtít zcela jistě vědět, na základě čeho předpokládáme, že má náš produkt šanci uspět vedle již zavedené konkurence. Provedeme analýzu postavení naší začínající firmy na trhu, analýzu konkurence, načrtneme marketingovou strategii pro zavedení produktu či služby na trh a začíná být čas přejít od analýz trhu a strategií k zodpovězení čistě praktických otázek: Jak máme vyřešeny vstupy, kde budeme hledat dodavatele komponent či materiálu pro výrobu našeho produktu, důležitou součástí podnikatelského záměru je také finanční plán, který řekne, kde chceme vzít zdroje na financování nákladů, jež bude naše podnikání generovat a jak se podle našich odhadů budou vyvíjet výnosy. Říká se, že papír snese všechno, je ale dobré si uvědomit, že investor většinou není hlupák a velmi rychle pozná, zda čísla ve finančním plánu mají nějaký základ v realitě nebo jsou jen čísly vycucanými z prstu tak, aby na papíře hezky vypadala.

Příležitosti a rizika

Poslední část je analýzou rizik, můžeme k tomu využít SWOT analýzu, jejíž název je odvozený z prvních písmen anglických slov:
S – strengths (silné stránky);
W – weaknesses (slabé stránky);
O – opportunities (příležitosti);
T – threats (hrozby).
Za pomoci SWOT analýzy rozebereme silné i slabé stránky našeho projektu, a také příležitosti a hrozby pro něj. Platí sice, že čím více silných stránek jsme schopni identifikovat, tím lépe, zároveň ale není dobré se tvářit, že projekt nemá žádné slabiny. Pro potenciálního investora by taková sebedůvěra působila spíš jako ztráta kontaktu s realitou než jako zdravé sebevědomí a víra ve vlastní projekt. Při výčtu slabých stránek je cílem předejít investora s jeho nepříjemnými otázkami a ukázat mu, že jsme mysleli na všechno. Slabou stránkou může být například nedostatek kapitálu, nedostatek zkušeností v oblasti marketingu a pod. Samozřejmě je dobré, pokud jsme schopni u každé slabé stránky zároveň nabídnout návrh řešení, které ji umožní eliminovat.

Další články z rubriky

Štítky: , , ,

Tvůj komentář k článku

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>