Sdružení podnikatelů

V průběhu podnikání se může podnikatel dostat do fáze, kdy by rád spojil síly s jiným podnikatelským subjektem, ale nechce hned zakládat společnou firmu. Spojit se chce například jen proto, aby si mohli navzájem přepustit čas od času zakázky, které zrovna sami „nestíhají“ nebo proto, že živnostník potřebuje na specifickou zakázku využít služby jiného živnostníka – vzhledem k nárazovosti dané práce by se mu nevyplatilo kvůli ní najímat někoho na hlavní pracovní poměr. Řešením může být sdružení podnikatelů.

Co je psáno, to je dáno

Spolupráce živnostníků třeba v podobě „přepuštění“ si zakázek, které sami nestíhají, je samozřejmě možná i bez zakládání sdružení – stačí se na ní ústně dohodnout. Ústní dohoda je sice také platná, plnění jejích podmínek se ale posléze v případě problémů dost těžko vymáhá. Vyžaduje velkou serióznost a vzájemnou důvěru od všech účastníků zapojených do podobné spolupráce. Tuto spolupráci lze však ošetřit i smluvně – a není kvůli tomu nutné hned zakládat společnou firmu (právnickou osobu). Takovou možností je právě sdružení podnikatelů. K jeho hlavním výhodám patří jednoduchost založení, bez nutnosti složení základního kapitálu, registrace či plateb za úřední kolky. Jsou tu však i nevýhody.

Spolu, ale každý sám za sebe

Tím, že se pár podnikatelů spojí do sdružení podnikatelů, nevzniká žádný nový podnikatelský subjekt – sdružení podnikatelů jako takové nemá žádnou právní subjektivitu. Podnikatelé, kteří se takto sdruží, mohou sice vystupovat pod společným jménem, nemohou ale pod touto společnou „značkou“ uzavírat smlouvy či na ni vystavovat faktury – to řeší každý člen sdružení samostatně na své vlastní jméno a . Sdružení žádné své nemá. Z pohledu živnostenského či finančního úřadu, zdravotní pojišťovny nebo správy sociálního zabezpečení funguje každý z podnikatelů nadále sám za sebe. Každý si tak sám za sebe podává daňové přiznání, sám si řeší zdravotní a sociální pojištění, stejně jako kdyby žádné sdružení neexistovalo. Založení sdružení tak není nutné nikde ohlašovat, nějak oficiálně ho registrovat.

Smlouva o sdružení

Pro členy sdružení znamená jeho založení vznik vzájemných závazků. Sdružení vzniká uzavřením smlouvy o sdružení podle občanského zákoníku. V této smlouvě si členové sdružení vymezí účel svého společného podnikání – tím může být například společné podnikání za účelem dosažení co nejvyššího zisku. Může být i dočasný – v případě, že se účelově sdruží podnikatelé kvůli společné práci na jedné velké zakázce, po jejímž splnění s další spoluprací nepočítají. Stanovení účelu je jedinou povinnou náležitostí smlouvy o sdružení – žádnou jinou zákon nepožaduje.
Smlouva by měla určit také to, kdo bude jakou činnost pro naplnění tohoto cíle vyvíjet a jak budou rozděleny zisky a výdaje. Smlouva stanoví i podmínky členství ve sdružení a to, za jakých podmínek z něj je možné vystoupit.
Sdružení může mít svůj vlastní bankovní účet – ve skutečnosti však musí být veden na jméno jednoho z konkrétních členů sdružení – kvůli již zmíněnému problému neexistence právní subjektivity sdružení.

Pozor na DPH

Z pohledu daňové správy je každý z členů sdružení samostatným subjektem, vstup do sdružení však může pro jeho členy za určitých podmínek změnit jejich daňovou povinnost. Pokud je totiž alespoň jeden z členů sdružení plátcem DPH, mají povinnost zaregistrovat se k této dani i ostatní členové sdružení. Dopady této skutečnosti by si měli účastníci sdružení řádně promyslet, dříve než smlouvu o sdružení uzavřou.
Nevýhodou je i to, že přestože sdružení nemá právní subjektivitu, za jeho závazky ručí podnikatelé coby samostatné fyzické společně a nerozdílně. Podnikání v rámci sdružení proto vyžaduje velkou míru vzájemné důvěry.

Další články z rubriky

Štítky: , ,

Tvůj komentář k článku

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>