Veřejná obchodní společnost

V případě, že člověk podniká jako fyzická osoba, ručí za své podnikatelské závazky celým svým majetkem. Pokud s někým založí firmu a zvolí si formu veřejné obchodní společnosti, tento Damoklův meč nad ním zůstává. U veřejné obchodní společnosti ručí za její závazky společně a nerozdílně všichni společníci celým svým majetkem a stejně tak nesou (pokud se nedohodnou ve společenské smlouvě jinak) rovným dílem účetní ztrátu své veřejné obchodní společnosti. Společník, který přistoupil později, v průběhu existence veřejné obchodní společnosti, ručí i za závazky vzniklé před jeho přistoupením.

Firma  „za babku“

Neomezené ručení je velkou nevýhodou veřejné obchodní společnosti. Na druhé straně ji lze založit skutečně jen s pár tisícovkami v kapse. Veřejná obchodní společnost totiž nemá žádnou povinnost vytvářet základní kapitál. Lze ji tak založit za pár tisícovek na potřebné administrativní náležitosti spojené se sepsáním společenské smlouvy a zápisem společnosti do obchodního rejstříku. Není už nutné vkládat do společnosti jakýkoli vklad (pokud si tuto povinnost zakladatelé sami nedohodnou ve společenské smlouvě).

Nejméně dva

Veřejnou obchodní společnost musí založit nejméně dva společníci. Společníky mohou být jak fyzické, tak právnické osoby. V případě fyzických osob platí, že musí splňovat všeobecné podmínky pro zahájení podnikání (plnoletost, bezúhonnost a právní způsobilost), v případě právnických osob pak je důležité, že práva a povinnosti společníka za ni ve veřejné obchodní společnosti vykonává buď statutární orgán této právnické osoby nebo jím pověřený zástupce. Pro založení veřejné obchodní společnosti i její další existenci jsou nutní nejméně dva společníci – v případě, že jeden ze společníků odejde a ve firmě přitom byli jen dva, veřejná obchodní společnost zaniká.

Příliš mnoho hlav

.Ve veřejné obchodní společnosti jsou všichni společníci zároveň statutárními orgány – tedy těmi, kdo jsou oprávněni jednat jménem společnosti a vstupovat jejím jménem do smluvních vztahů. Společenská smlouva může omezit počet statutárních orgánů s tím, že za společnost mohou takto vystupovat jen někteří společníci nebo třeba i jen jeden. Pokud ale společenská smlouva nic takového nestanoví, může jednat za společnost každý ze společníků samostatně.

Jednoduchá organizace

Situace, kdy každý ze společníků může jednat za společnost a podílet se stejnou měrou na jejím obchodním vedení, má svá úskalí, ale i klady. Úskalí je v tom, že víc hlav sice víc ví, ale každá má obvykle na věc trochu jiný názor. Najít shodu ve chvíli, kdy všichni mají rozhodovací pravomoci, může být dost složité. Některé důležité věci (jako např. schvalování účetní závěrky, ustavení či odvolání prokuristy, změnu společenské smlouvy a pod.) nestačí jen „prohlasovat“ prostou většinou, ale musí je schválit všichni společníci.
Určitou výhodou je pak jednoduchá vnitřní organizace veřejné obchodní společnosti. Tím, že každý ze společníků má právo společnost řídit a kontrolovat její činnost, není nutné vytvářet specializované vnitřní orgány typu dozorčích rad, představenstva či valných hromad.

Další články z rubriky

Štítky: , ,

Tvůj komentář k článku

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>