Z hlediska papírování je rozjezd podnikání vcelku jednoduchou záležitostí. Stát se OSVČ – tedy osobou samostatně výdělečně činnou – nevyžaduje zdolávání žádných složitých byrokratických překážek. Trochu času a úsilí to samozřejmě chtít bude – a bude to taky něco stát. Nebojte se ale žádných astronomických částek. Správní poplatky za zřízení živnostenského oprávnění nejsou zase tak velké. Tisícovka to spraví.
Živnosťák snadno a rychle
Pro živnostenské oprávnění se musí adept na podnikání vydat na živnostenský úřad. Dříve musel na ten, kam místně příslušel svým trvalým bydlištěm. Místní příslušnost ale zrušila už v roce 2008 novela živnostenského zákona. Dnes lze tak vše vyřídit na kterémkoli živnostenském úřadě – třeba i na opačném konci republiky. „Stačí nám váš občanský průkaz a to, abyste nám sdělil potřebné informace – např. adresu vaší provozovny, obor živnosti a podobně. Naši úředníci s vámi vyplní v počítači jednotný registrační formulář, který pak vytištěný podepíšete,“ říká Roman Häusler, vedoucí živnostenského odboru městské části Praha 18.
Bez obíhání úřadů
Oproti dobám minulým, kdy bylo nutné po ohlášení živnosti na živnostenském úřadě ještě oběhnout finanční úřad, správu sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovnu a všude se zaregistrovat (na finančním úřadě se zaregistrovat k placení daně z příjmů, na správě sociálního zabezpečení k placení důchodového pojištění a na zdravotní pojišťovně zdravotního pojištění), nyní lze vše „sfouknout“ na živnostenském úřadě při vyplnění jednotného registračního formuláře. „Pokud zaškrtnete, že chcete, abychom vyřídili tyto registrace za vás, nemusíte už nikam dál,“ potvrzuje Roman Häusler, vedoucí živnostenského odboru městské části Praha 18. „Ještě zaplatíte tisíc korun a nejdéle do pěti dnů máte platné živnostenské oprávnění,“ dodává. Podnikatel pak získá výpis z živnostenského rejstříku, který nahradil někdejší živnostenský list a je mu přiděleno IČO – identifikační číslo ekonomického subjektu. Má podobu osmi číslic, které podnikateli zůstanou od ohlášení živnosti až do jejího případného zániku. V rámci registraci na finančním úřadě ještě získá daňové identifikační číslo – DIČ.
Není živnost jako živnost
Velká část oborů, v nichž je možné na základě živnostenského oprávnění podnikat, spadá do kategorie „živnosti volné“. Ke vstupu do nich nemusí člověk splnit žádné zvláštní požadavky – stačí, aby byl plnoletý, byl způsobilý k právním úkonům a měl čistý trestní rejstřík. Jde o tzv. ohlašovací živnosti – právo provozovat tuto živnost vzniká okamžikem jejího ohlášení živnostenskému úřadu, byť ještě podnikatel nemá v ruce výpis ze živnostenského rejstříku. Poněkud jiná situace je u živností řemeslných, vázaných či koncesovaných, které to přesně jsou, lze najít v živnostenském zákoně – jejich výčet je v přílohách 1, 2 a 3. K jejich založení je nutné doložit i odbornou způsobilost– vzdělání, popřípadě praxi v oboru, v délce, kterou požaduje zákon.
Podnikání bez živnosťáku?
Ne vždy, když se chce člověk „udělat pro sebe“ je ale nutné běžet na živnostenský úřad. Určitá množina osob samostatně výdělečně činných se obejde při svém podnikání bez živnostenského oprávnění i bez IČO. Jako identifikátor jim slouží rodné číslo a DIČ. Jde o tzv. svobodná povolání, což je označení pro podnikání fyzických osob, které podniká na základě jiného než živnostenského zákona. Typickým příkladem je samostatná výdělečná činnost na základě autorského zákona – sem patří umělci „na volné noze“ (herci, zpěváci, výtvarníci, spisovatelé…). Nejde ale jen o „svobodné umělce“, do režimu svobodného povolání spadají i soukromí lékaři, advokáti, notáři, exekutoři či třeba tlumočníci nebo autorizovaná architekti. K výkonu své výdělečné činnosti potřebují registraci na finančním úřadě, kde dostanou osvědčení o tom, že jsou přihlášeni k dani z příjmů fyzických osob a své DIČ, nutná je i registrace u zdravotní pojišťovny k placení zdravotního pojištění z příjmů ze samostatné výdělečné činnosti a u správy sociálního zabezpečení k placení důchodového pojištění (skulinka umožňující uniknout zcela legálně v režimu svobodného povolání placení důchodového pojištění v případě těch, kdo měli příjmy z autorských honorářů, ze zákona zmizela s příchodem roku 2009). Některé skupiny svobodných povolání (lékaři, notáři, advokáti…) mají zároveň ze zákona povinnost být členy dané profesní komory.
Další články z rubriky
- Podnikání při zaměstnání
- Podnikatelský záměr: vypracovaný vzor
- Vlastní kapitál
- Podnikatelský plán
- Živnostenský list: Co je potřeba
- Nápady na podnikání
- Dotace pro začínající podnikatele
- Půjčka pro začínající podnikatele
- Jak podnikat jako OSVČ – jak založit živnost
- V čem začít podnikat
- Další články z rubriky 'Začínám podnikat' »
