Podnikáníje definováno jako „soustavná činnost prováděná samostatně podnikatelem vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku„. Svoboda podnikat a snažit se tak pod vlastním jménem a na vlastní odpovědnost dosáhnout zisku (v ideálním případě zbohatnout) je zaručena Listinou základních práv a svobod – každý má podle ní právo podnikat a provozovat jinou hospodářskou činnost. Svobodu podnikání zaručuje i Charta základních práv Evropské unie. Tato svoboda ale není bezbřehá. Jak Listina základních práv a svobod, tak Charta základních práv Evropské unie říkají také to, že zákon může stanovit různé podmínky a omezení pro výkon některých činností. A také obecně pro výkon podnikání samotného. Legálně podnikat lze začít jen při splnění těchto zákonem stanovených náležitostí. Jinak jde o neoprávněné podnikání.
Kdo chce začít podnikat, musí si vyřídit živnostenské oprávnění, přihlásit se finančním úřadu k placení daně z příjmu a případně i dalších daní (silniční daň, DPH…), přihlásit se u zdravotní pojišťovny k platbám zdravotního pojištění a také správě sociálního zabezpečení k platbám sociálního pojištění. Pokud tyto náležitosti vyřízeny nemá, a přesto podniká, jde o neoprávněné podnikání, s nímž se pojí riziko postihu. Ne ke každé samostatné výdělečné činnosti je ale potřeba živnostenský list – a ne každá výdělečná aktivita vyžaduje okamžitě registrace u finančního úřadu a dalších institucí. Výjimkami, které mohou vyvíjet soustavnou samostatnou výdělečnou činnost a nepotřebují k tomu živnostenský list (musí být ale stejně jako jakýkoli jiný podnikatel přihlášeni k placení daně z příjmu, zdravotního a sociálního pojištění), jsou tzv. svobodná povolání. Pod tento pojem spadají umělci na volné noze (jejich činnost spadá pod autorský zákon) a restaurátoři (spadají pod zákon o památkové péči) – živnostenský zákon přímo říká, že činnosti tohoto typu živností nejsou a proto nespadají pod jeho působnost. Do kategorie svobodných povolání patří i samostatně výdělečně činné osoby, které podnikají podle zvláštního zákona – lékaři (ti, kteří provozují vlastní soukromou ordinaci), veterináři, advokáti, notáři, tlumočníci, odhadci, autorizovaní architekti… Podnikatelé z této kategorie sice nemají živnostenské oprávnění, podmínkou k legálnímu výkonu jejich činnosti je ale v řadě případů povinné členství v profesní komoře (lékaři, advokáti, exekutoři apod.).
Jednorázový výdělek povolení nepotřebuje
Ne kvůli každé samostatné výdělečné aktivitě je ale nutné se hned registrovat na úřadech, vyplňovat daňová přiznání a přehledy pro pojišťovnu a správu sociálního zabezpečení a odvádět daně a pojištění. Z pohledu zákona jde o neoprávněné podnikání tehdy, pokud někdo poskytuje služby nebo se zabývá výrobou či jinými výdělečnými aktivitami soustavně a ve větším rozsahu. Rozhodování, zda výdělečné aktivity konkrétního jedince naplňují či nenaplňují znaky soustavnosti a splňují podmínku většího rozsahu, pak je v případě stíhání kvůli neoprávněnému podnikání soustem pro právníky. Obecně lze však říct, že pro jednorázovou činnost – např. opravu auta sousedovi, za kterou si od něj nechám zaplatit nebo jednorázový prodej výpěstků ze zahrádky – není žádné oprávnění nutné a pokud tento jednorázový či nahodilý výdělek nepřesáhne v kalendářním roce 20 000 korun, není nutné kvůli němu podávat ani daňové přiznání a odvádět z něj daň.
Hranice mezi zákonem povoleným příležitostným výdělkem a zákonem zakázaným neoprávněným podnikáním ale může být hodně tenká. Příležitostné příjmy mohou mít v zásadě tři podoby. Tou první je jednorázová výdělečná činnost (výpomoc sousedovi při stavbě domu nebo údržbě zahrady, za kterou si nechám zaplatit, úklid v bytě nebo třeba i jednorázové poradenství). Posekat sousedovi za dohodnutý obnos přerostlou trávu na zahradě ještě není podnikání. Pokud ale sousedovi sekám za finanční odměnu trávu pravidelně, např. jednou do týdne (a neřeším úřední náležitosti podnikání), už mi hrozí popotahování za neoprávněné podnikání. K příležitostným výdělkům patří i příležitostné pronájmy movitých věcí – například když sousedovi za drobný obnos půjčím sekačku, aby si mohl posekat trávu sám. Zvláštní kategorií příležitostných příjmů jsou pak příjmy ze zemědělské výroby. Pro pěstování ovoce a zeleniny nebo malochov hospodářských zvířat, stejně jako pro prodej produktů z těchto aktivit (ovoce a zelenina z vlastní zahrady, mléko, maso vejce či med z vlastního malého chovu) není nutné být evidován jako podnikatel – zemědělec.
Mezi pokutou a kriminálem
Kdo překročí hranici mezi příležitostným výdělkem a neoprávněným podnikáním, 
koleduje si o velké problémy. Do potíží s nelegitimností svého podnikání se může dostat i ten, kdo má na podnikání „papíry“. Např. podnikatel, který má živnostenské oprávnění na volnou živnost a věnuje se podnikání, které vyžaduje koncesi nebo jde např. o živnost vázanou s nutností vyučení či praxe v oboru (a podnikatel tuto podmínku praxe nesplňuje, ani si nezjednal k výkonu podnikání tzv. odpovědnou osobu).
Zákon posuzuje podobná provinění jako přestupek, nebo i jako trestný čin. Záleží na míře provinění. Za přestupek proti živnostenskému zákonu (nebo jiným přepisům upravujícím podnikání) může být podnikateli udělena pokuta, pokud však své neoprávněné podnikání provozoval tak, že v jeho důsledku někoho ohrozil nebo se na něm hodně obohatil, může být jeho podnikatelská činnost posuzována jako trestný čin. A může si za ni jít sednout až na jeden rok „do chládku“.
Další články z rubriky
- Kde vyřídit a jak získat elektronický podpis
- Zaokrouhlování DPH
- Koncesní listina
- Rozšíření živnostenského listu
- Zahájení podnikání + tipy na podnikání
- Pozastavení živnosti
- Neoprávněné podnikání
- Zdroje financování podniku
- Rozdělení zisku – výplata podílu na zisku
- Rozvaha a výsledovka
- Výkaz zisků a ztrát
- Další články z rubriky 'Podnikání' »
