Každé podnikání potřebuje k rozjezdu kapitál. ten může mít podobu jak finančních prostředků určených k financování podnikání, tak majetku, který má firma k dispozici. Jsou dva druhy kapitálu – vlastní a cizí. Na tomto místě se věnujeme tomu, co všechno zahrnuje vlastní kapitál firmy.
Každá firma dostává do vínku základní kapitál, s nímž je založena. Ten ale nehraje obvykle až tak velkou roli pro financování podnikání firmy. Osobní obchodní společnosti (komanditní společnost a veřejná obchodní společnost) mají zákonem stanovený minimální základní kapitál na velmi nízké úrovni – pár tisíc korun. V případě společností s ručením omezeným snížil zákon o obchodních korporacích dříve požadovaný minimální základní kapitál ve výši 200 000 korun na symbolickou jednu korunu. Základní kapitál coby jeden ze zdrojů financování firmy se tak u společností s ručením omezeným dostává stále více do pozadí. V případě akciové společnosti se od roku 2014 se zákonem o obchodních korporacích sjednotila minimální výše základního kapitálu na 2 miliony korun. Ani zakladatelům společnosti s ručením omezeným samozřejmě nic nebrání stanovit si ve společenské smlouvě vyšší základní kapitál, než je minimální úroveň požadovaná zákonem. Je ale otázkou, k čemu by to bylo dobré.
Pofiderní zajištění
Smyslem základního kapitálu u společnosti s ručením omezeným bylo zajištění alespoň nějaké ochrany věřitelů. Zákon proto požadoval, aby společnost musela splatit prostřednictvím vkladů svých společníků základní kapitál v minimální výši 200 000 korun – polovina musela být vložena do firmy při jejím založení, zbytek splacen prostřednictvím vkladů společníků firmy do pěti let. Společnost tak ručila tímto základním kapitálem, společníci pak za závazky firmy do výše svých nesplacených vkladů. Problém byl, že žádný zákon firmu nenutil, aby tento základní kapitál udržovala reálně naplněný – ať již v podobě finanční hotovosti ve výši základního kapitálu zamčené v trezoru, na kterou by ve firmě nesměl nikdo sáhnout, nebo v podobě majetku v odpovídající hodnotě (kterého by se nezbavovala). Základní kapitál tak byl v realitě mnoha firem pouhou účetní položkou.
Vlastní není jen základní
Pojem vlastní kapitál ale nezahrnuje jen ten kapitál, s nímž byla firma založena. Jde o veškeré vlastní jmění společnosti. Kromě základního kapitálu (který, jak už bylo řečeno, se v praxi může brzy proměnit v pouhou účetní položku) ho tvoří i další vklady společníků nad rámec základního kapitálu, různé kapitálové fondy vznikající jako příplatky k základnímu kapitálu, zisky a ztráty
Vlastní kapitál neboli vlastní jmění je tvořeno složkami, které do podniku vložili jeho zakladatelé (majitelé, společníci) a hospodářský výsledek (nerozdělený zisk či ztráta). Zjednodušeně řečeno je možné za vlastní kapitál považovat veškerý majetek do společnosti vložený a majetek vytvořený její podnikatelskou činností. Definovat ho lze ale také jako zbytkový podíl na aktivech společnosti po odečtení nákladů. Stav, kdy rozdíl mezi majetkem společnosti a jejími závazky je velmi malý nebo dosahuje dokonce záporné hodnoty, je signálem hrozícího úpadku.
Výhody a nevýhody
Vlastní kapitál společnosti představuje vždy bezúročný zdroj financování. Zatímco cizí kapitál může mít podobu např. bankovního úvěru nebo dalších finančních produktů, které s sebou nesou povinnost splácet kromě vypůjčené částky i úrok (jako odměnu věřiteli za půjčení peněz), z vlastního kapitálu podnik žádný úrok platit nemusí. Nepůjčuje si ho – je jeho. Vlastní kapitál však vždy nestačí. V situaci, kdy je stávající úroveň vlastního kapitálu pro potřeby firmy příliš nízká, má firma dvě možnosti – navýšit vlastní kapitál nebo využít kapitálu cizího. Úskalím první varianty je riziko související s navyšováním počtu společníků – tedy osob, které mají vliv na řízení firmy. Peníze na navýšení kapitálu je nutné někde vzít, pokud si podnik nechce brát úvěr, znamená to obvykle přibrat nového solventního společníka. Ten svým vkladem získává podíl ve firmě a s ním i svůj díl rozhodování o jejím dalším směřování. To může dost zamíchat se stávajícím v podniku.
Další články z rubriky
- Podnikání při zaměstnání
- Podnikatelský záměr: vypracovaný vzor
- Vlastní kapitál
- Podnikatelský plán
- Živnostenský list: Co je potřeba
- Nápady na podnikání
- Dotace pro začínající podnikatele
- Půjčka pro začínající podnikatele
- Jak podnikat jako OSVČ – jak založit živnost
- V čem začít podnikat
- Další články z rubriky 'Začínám podnikat' »
