Zřídit si živnostenský list není nic složitého. Přesněji řečeno – živnostenské oprávnění. Pojem živnostenský list se sice v běžné mluvě používá dodnes, ve skutečnosti je ale už passé. Živnostenský list jako takový už se dnes nevydává. Nahradil ho výpis z živnostenského rejstříku, který stvrzuje, že daná osoba je držitelem oprávnění k živnostenskému podnikání. A co je potřeba k získání živnostenského oprávnění?
Plnoletost a svéprávnost
Kdo si chce zařídit živnost, musí v první řadě splňovat všeobecné podmínky. Těmi jsou: věk minimálně 18 let, způsobilost k právním úkonům a bezúhonnost. Způsobilosti k právním úkonům (hovorově svéprávnosti) nabývá člověk dosažením zletilosti (tedy v našich podmínkách obvykle s dosažením věku 18 let, pokud není zplnoletněn dříve – například když šestnáctiletá dívka otěhotní a chce se vdávat). Zbaven jí může být pouze rozhodnutím soudu a to pouze ze zákonem daných důvodů (duševní porucha, nadměrné užívání alkoholu nebo omamných látek). Bezúhonnost by se pak dala zjednodušeně charakterizovat jako čistý výpis z rejstříku trestů. Není to ale až tak jednoduché.
Kde končí bezúhonnost
Ne každý „škraloup“ však uzavírá cestu k vlastnímu podnikání. Z hlediska živnostenského zákona ztratí bezúhonnost ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro úmyslně spáchaný trestný čin. Pokud tento trestný čin souvisí s předmětem podnikání, je jedno, jaký za něj dostal trest, v takovém případě je záznam v rejstříku trestů vždy překážkou k vydání živnostenského oprávnění. Výhodou je z tohoto pohledu trest veřejně prospěšných prací – po jeho řádném „odpracování“ je člověk z hlediska trestního rejstříku „čistý“ – záznam o trestu z trestního rejstříku okamžitě po splnění trestu zmizí.
Pokud úmyslný trestný čin nemá souvislost s předmětem podnikání, ale byl za něj uložen nejméně roční nepodmíněný trest odnětí svobody, je to také překážka k vydání živnostenského oprávnění.
Odborná způsobilost
Kdo ohlašuje zahájení některého z 80 oborů tzv. živnosti volné (jejich výčet tvoří přílohu 2 živnostenského zákona, jde převážně o různé zprostředkovatelské činnosti, běžné obchodní činnosti, patří sem ale i různé typy výrob), nepotřebuje k získání živnostenského oprávnění kromě splnění všeobecných podmínek, vyplnění jednotného registračního formuláře a zaplacení poplatku 1000 korun nic dalšího.
Pokud ale chce podnikat v oboru, který patří mezi tzv. živnosti řemeslné (jak název napovídá, jde o různá řemesla od řezníka až po instalatéra – přesný výčet je v příloze č. 1 živnostenského zákona), musí doložit i odbornou způsobilost. Tou je míněno potvrzené vzdělání v daném oboru (od výučního listu po vysokoškolský diplom), může být nahrazeno i dokladem o vzdělání v příbuzném oboru a roční praxí (s výjimkou vysokoškolského vzdělání, tam roční praxe netřeba) nebo rekvalifikací v daném oboru a roční praxí. Odborně způsobilý z hlediska živnostenského zákona je také ten, kdo sice nemá žádné vzdělání v oboru, ale může doložit šestiletou praxi jako zaměstnanec.
V případě živností vázaných vstupují do hry kromě potřebné kvalifikace nebo dostatečně dlouhé praxe ještě další požadavky související s různými zákony, které se na daný obor vztahují. A tak třeba elektrikář nemůže provozovat svou živnost, pokud nemá doklad o úspěšném absolvování školení a přezkoušení z tzv. vyhlášky 50, deratizátora nemůže dělat nikdo, kdo neabsolvoval kurz speciální deratizace atd.
Na koncesi se musí počkat
Volná živnost, stejně jako živnosti řemeslné a vázané spadají všechny do režimu tzv. ohlašovacích živností. Tedy – stačí je ohlásit, případně doložit odbornou způsobilost a lze je hned začít provozovat (i když ještě podnikatel nemá živnostenské oprávnění v ruce). A živnostenský úřad musí – pokud jsou splněny požadované podmínky – oprávnění vydat. Jinak je to u tzv. živností koncesovaných, kde žadatel potřebuje získat nejen živnostenské oprávnění (vázané na různé požadavky na odbornou způsobilost), ale také koncesní listinu – cosi jako státní povolení k výkonu dané činnosti. Mezi koncesované živnosti patří například výroba a úprava lihovin, výroba či prodej výbušnin, zbraní a střeliva, silniční a vnitrozemská vodní doprava, provozování cestovní kanceláře nebo provozování krematoria. Živnostenský úřad může projednat přidělení koncesní listiny s jiným orgánem státní správy – ten má na vyjádření 30 dnů. Když je vše hotovo, má živnostenský úřad na vydání koncesní listiny pět dnů. V rámci vyřízení koncesované živnosti se platí 1000 korun – a to i v případě, že koncese nakonec není udělena.
Další články z rubriky
- Podnikání při zaměstnání
- Podnikatelský záměr: vypracovaný vzor
- Vlastní kapitál
- Podnikatelský plán
- Živnostenský list: Co je potřeba
- Nápady na podnikání
- Dotace pro začínající podnikatele
- Půjčka pro začínající podnikatele
- Jak podnikat jako OSVČ – jak založit živnost
- V čem začít podnikat
- Další články z rubriky 'Začínám podnikat' »
